Kniha žalmů

Article on other languages:

• Psalms
• مزمور
• Псалмы
• Псалтир
• Salmernes_Bog
• Buch_der_Psalmen
• Ψαλμός
• Psalms
• Psalmo
• Libro_de_los_Salmos
• مزامیر_داوود
• Psalmien_kirja
• Livre_des_Psaumes
• Salmo
• תהילים
• Zsoltár
• Kitab_Mazmur
• Salmi
• 詩篇
• Masmur
• 시편
• Zebûr
• Liber_Psalmorum
• Nzémbo_(búku)
• Psalmė
• സങ്കീര്‍ത്തനങ്ങള്‍
• Psalmen
• Salmane
• Salmenes_bok
• Sieaume
• Księga_Psalmów
• Salmos
• Псалом
• Psaums
• Psalmi
• Psalms
• Kniha_žalmov
• Knjiga_psalmov
• Psalmi
• Псалми
• Psaltaren
• Mga_Salmo
• Zebur
• Псалтир
• Såme_(priyire)
• ספר_תהילים
• 詩篇

Kniha žalmů, hebrejsky תהילים tehilim, řecky ψαλμωι, psalmoi je jednou z knih Starého zákona. Židé ji řadí mezi כתובים ktuvim (spisy), křesťané mezi mudroslovnou (sapienciální) literaturu. Někdy se kniha žalmů označuje také jako žaltář. Kniha žalmů - jak napovídá sám název - je sbírkou různých žalmů - hebrejských náboženských písní a chvalozpěvů.

Řecký termín ψαλμ psalm je překladem hebrejského mizmor („píseň“). Do češtiny se slovo žalm dostalo přes latinu (psalmus).

Žalmy jakožto básnické formy modliteb se nevyskytují jen v knize žalmů, ale najdeme je i jinde v Písmu (Kniha Soudců 5, Jonáš 2 apod.). Do společných celků byly tyto modlitby shromažďovány relativně brzy, avšak samotná kniha žalmů, jak ji známe dnes, je hodně pozdní. Ještě v Kumránu se nacházelo víc knih žalmů, které se lišily co do obsahu a šíře. Texty jednotlivých žalmů však vykazují jen málo odchylek. Na druhé straně v nich najdeme relativně mnoho chyb a textových porušení, což je zaviněno značným stářím žalmů.

Struktura a číslování knihy žalmů

Král David zpívající žalmy za doprovodu harfy od G. Dorého

Žalmů je celkem 150 (v Septuagintě 151). Kniha žalmů je rozdělena do pěti částí, které mají pravděpodobně odpovídat pěti knihám Tóry, a to následovně:

1. 1 – 41
2. 42 – 72
3. 73 – 89
4. 90 – 106
5. 107 – 150

Každá z těchto sekcí končí vlastní doxologií, která je dnes sice připojena vždy k poslednímu žalmu, avšak původně k němu nepatřila a sloužila jako uzávěr sekce. V případě páté sekce se nejedná o doxologii tvořenou jedním či dvěma verši, ale hned několika celými žalmy (146-150), které tak mohutně a oslavně zakončují celou knihu.

Toto dělení však bylo vytvořeno až sekundárně. Kniha žalmů obsahuje několik nezávislých sbírek žalmů, které původně kolovaly samostatně. Někdy výše zmíněné doxologie půlí tyto sbírky ve dví, čímž ukazují, že byly vsunuty až později. Ze sbírek jsou nejvýznamnější:

1. Davidovy žalmy (3 – 41)
2. Elohistické žalmy (42 – 83)
3. Žalmy opěvující Boha-krále (93 a 95 – 100)
4. Poutní písně (120 – 134)

Původní sbírka začínala možná žalmem 2; žalm 1 by pak byl vsunut později jako meditativní úvod do celé knihy. Pro to mluví skutečnost, že v Bézově kodexu a v citaci u Origena ze Skutků apoštolských (Sk 13,33) se o žalmu 2 mluví jako o prvním žalmu žaltáře. Jiným vysvětlením je, že první dva žalmy byly chápány jako jeden celek.

Poněkud podrobnějí zobrazuje strukturu žaltáře následující tabulka:^[1]

Kvůli této pestré struktuře knihy žalmů došlo i k tomu, že Septuaginta má částečně odlišné číslování žalmů než masoretský text. Ze Septuaginty vychází v číslování i Vulgáta a mnoho moderních překladů (např. italské). Vzájemný poměr je následující:

Tituly žalmů

Žalmy jsou uvedeny tituly, které obsahují obvykle tři druhy informací: 1) hudební nástroje a melodie; 2) osobní jméno; 3) historické okolnosti.

Hudební nástroje a melodie jsou ryze praktického charakteru a říkají, jakým způsobem se mají žalmy provádět. Většinou se objevují následující druhy označení žalmů:

• šir, šira: píseň
• tehila: chvála
• tefila: modlitba
• miktam, maskil, šigajon: rozumný

Osobní jména představují problém. Jsou obvykle uvozena předložkou „ל“ (le-, k někomu, pro někoho), která může podle okolnosti uvozovat většinou posesivní genitiv nebo dativ. Můžou to tedy být žalmy, jejichž autorství je dané osobě připisováno, nebo žalmy, které jsou pro tuto osobu určeny. Nejčastější jména jsou:

• David (74 žalmů)
• Šalomoun, Mojžíš, Jeremjáš
• Asaf, Korachovci, Ethan a další…

Naprostá převaha Davidova jména vedla k tomu, že mu byl tradičně připisován celý žaltář.

Literární druhy

Existují různé přístupy dělení žalmů do kategorií. Hermann Gunkel (1862-1932) rozdělil žalmy podle převládajícího rysu dané zpívané modlitby do tří hlavních kategorií: chvalozpěv, žalozpěv a díkůvzdání. Craig Broyles zdůrazňuje dělení na liturgické žalmy (zpívané při chrámových bohoslužbách) a osobní žalmy (modlitby jednotlivce). Následující dělení pochází od Geralda Wilsona, ale i v něm je třeba obezřetnosti při zařazení do kategorie, protože jednotlivá témata a motivy se navzájem překrývají:

• Hymny (chvalozpěvy). Žalmista chválí Hospodinovy skutky a charakter. Bůh je stvořitel a udržovatel vesmíru. Zde patří například žalmy 8; 29; 33; 146 až 150.
• Nářky (žalozpěvy). Žalmista hledá u Boha řešení problémů nebo nesnází. Prožívá pochybnosti, pocity, že Bůh je daleko. Příklady žalozpěvů jsou žalmy 22; 74; 88; 130.
• Díkůvzdání. Žalmista vyjadřuje svou vděčnost Bohu, který jej zachránil v jisté situaci v minulosti. Příkladem jsou žalmy 104; 107; 116; 136.
• Další typy žalmů. Kromě základních tří kategorií výše existují další skupiny, kolem kterých panuje menší souhlas:
  • Královské žalmy. Tyto žalmy se týkají izraelského (resp. judského) krále a používaly se pravděpodobně při jeho intronizaci, svatbě či jiných svátcích s králem spojených. Většinou jsou jako královské žalmy uváděny žalmy 2; 18; 20; 21; 45; 72; 89; 101; 110; 132; 144, verše 1-11.
  • Liturgické žalmy - určené přímo pro chrámovou liturgii. Žalmista společně s celým shromážděním přichází do chrámu před Boha a chválí skutky a charakter Boha. Někdy daná píseň vyzývá druhé ke chvále Boha a připomíná Hospodinovy skutky. Příkladem jsou žalmy 15; 24; 66; 118; 107; 136;
  • Hospodin kraluje. Slova „Hospodin kraluje“ jsou uvedena v úvodu žalmu. Dále je v královských žalmech přítomen motiv Boha jako krále, který má veškerou moc. Je to Bůh, kdo kraluje. Příkladem jsou žalmy 93 a 95 až 99.
  • Žalmy moudrosti a zákona. Tyto žalmy zdůrazňují, že je moudré číst Hospodinův zákon (Tóru) a dbát jeho pokynů. Zde lze zahrnout žalmy 1; 19; 73; 90; 107; 119; 145.
  • Další různé typy:
    • Žalmy důvěry. Tyto žalmy vyjadřují důvěru vůči Bohu. Zde patří žalmy 11; 23; 62; 91; 131.
    • Historické žalmy. Tyto žalmy se soustřeďují na hymnické vyprávění dějin Izraelského národa a na oslavu Boha, který se v dějinách o svůj národ staral. Např. žalmy 78; 105; 106.

Poselství knihy žalmů

Žalmy jsou záznamem modliteb, jsou tedy vyjádřením živé víry jednotlivců i skupin. V žalmech se setkávají emoce i víra jejich autorů v reálných situacích jejich života - žalmista říká Bohu o své situaci a vyjadřuje svůj strach, prosby, chvály nebo díky. Protože texty biblických knih nebyly dříve lidem běžně dostupné, zpívané žalmy v chrámu a při bohoslužbách byly nejznámější částí Starého Zákona. Autoři žalmů uprostřed svých životních zápasů i radostí vyjadřují svou důvěru, že Bůh je mocný a dobrý. Asi nejznámnějším žalmem je žalm 23, vyjadřující důvěru vůči Bohu, který žalmistu provede celým životem, jako pastýř provádí své ovce:

Žalm 23
¹Žalm Davidův

Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.
²Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách,
vodí mě na klidná místa u vod,
³naživu mě udržuje,
stezkou spravedlnosti mě vede
pro své jméno.
⁴I když půjdu roklí šeré smrti,
nebudu se bát ničeho zlého,
vždyť se mnou jsi ty.
Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.

⁵Prostíráš mi stůl
před zraky protivníků,
hlavu mi olejem potíráš,
kalich mi po okraj plníš.
⁶Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou
všemi dny mého žití.
Do Hospodinova domu se budu vracet
do nejdelších časů.

Poznámky

1. ↑ Srov. Erich Zenger, Einleitung in das Alte Testament

Externí odkazy

• Český ekumenický překlad
• Výkladový komentář Dana Drápala ke knize Žalmy
• Komentář k Bibli z pohledu křesťana - s možností diskuse
• J.PIERCE: recenze některých komentářů ke knize Žalmy - v angličtině.

Bibliografie

• Průvodce životem - Žalmy. Edice parafrázovaného překladu Bible s výkladovými poznámkami.
• Jan Zeman: Žalmy. Nově přístupný překlad knihy Žalmy z roku 1946 - překlad ve starší češtině.
• G.WILSON: Psalms 1-72. Kniha je v angličtině, ale podává dobrý přehled základů hebrejské poezie a informace o dělení žalmů do kategorií. Pouze první svazek, druhý díl knihy ještě nebyl vydán.
• C.BROYLES: Psalms. Kniha v angličtině, krátký přehled o každém ze 150 žalmů.