Vilém II. Pruský

Article in other languages:

Vilém II.
německý císař, pruský král

císař Vilém II.
Doba vlády	15. červen 1888 – 9. listopad 1918
Úplné jméno	Friedrich Wilhelm Viktor Albrecht von Preußen
Narození	27. ledna 1859
	Berlín
Úmrtí	4. června 1941
	Doorn
Předchůdce	Fridrich III.
Následník	-
Královna	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
Manželky	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
	Hermína Reusská
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich III.
Matka	Viktorie Sasko-Koburská

Vilém II. (27. ledna 1859 Berlín - 4. června 1941 Doorn, Nizozemsko) byl posledním německým císařem a pruským králem; vládl od 9. března 1888 do 9. listopadu 1918.

Mládí

Jeho otcem byl německý císař a pruský král Fridrich III. z rodu Hohenzollernů a matkou Viktorie Sasko-Koburská, dcera anglické královny Viktorie. Vilém II. byl nejstarším vnukem královny Viktorie, kterou jako významenou panovnici obdivoval a poslouchal, tudíž dokud žila napomínala Viléma za jeho špatné činy a držela ho tzv. "na uzdě".

Vilém II. se narodil s částečne ochrnutou levou rukou, což působilo na jeho výchovu a byl na něn vyvíjen větší tlak.

Vláda

Když roce 1888 zemřel císař Vilém I. stal se německým císařem jeho smrtelně nemocný syn Fridrich III., který však vládl pouhých 99 dnů. Po něm nastoupil na trůn jeho 29letý ambiciózní syn Vilém II. Proto je rok 1888 nazýván jako rok tří císařů. Politické a osobní rozpory mezi Bismarckem a novým císařem, který chtěl být „svým vlastním kancléřem“ zapříčinily v roce 1890 Bismarckův pád a odchod z politiky. Vilém II. byl zastáncem imperiální a nacionalistické politiky, toužil po Německu s koloniemi jako měly Anglie či Francie. Po propuštění Otto von Bismarcka roku 1890 vedl německou politiku v duchu militarismu k čemuž pomáhalo i veřejné mínění a hlavně němečtí generálové.

Císař Vilém II. si dobře si rozuměl s Františkem Ferdinandem d´Este, který po smrti korunního prince Rudolfa stal korunním princem. K jeho manželce Žofii Chotkové se choval jako k budoucí císařovně, což bylo, vzhledem k jejímu morganatickému manželství s Františkem Ferdinandem d´Este velmi výjimečné. Jejich smrt při atentátu v Sarajevu ho velmi pobouřila jako přítele i jako panovníka, a proto naléhal na Františka Josefa I., aby vyhlásil Srbsku válku.

Galerie
S bratrancem Mikulášem II. v roce 1905 (mají vyměněné uniformy)	S rumunským příbuzným, králem Karlem I.	S Hindenburgem (vlevo) a Ludendorffem (vpravo) v roce 1917	Polní maršál von Mackensen (uprostřed) s ostatními účastníky císařova pohřbu

Abdikace a exil

Vilém a jeho první manželka Augusta

Po převratu z 9. listopadu 1918, v němž se vyznamenali i pruští důstojnící a jenž se stal koncem Pruského království pojal císař Vilém II. v posledním okamžiku v rámci Německa státoprávně nerealizovatelnou, ale z historického hlediska správnou myšlenku vzdát se císařského titulu, nikoliv ale pruské koruny. Nakonec se ale pod tlakem událostí vzdal obou, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, dvousetletého v Prusku a osmapadesátileté v Německu.

Čl. 227 Versailleské smlouvy obsahoval veřejnou žalobu na Viléma II. pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv“. Císaře měl soudit zvláštní mezinárodní tribunál. Císař však souzen a potrestán nebyl, protože se na radu maršála Hindenburga uchýlil do nizozemského exilu, poté co říšský kancléř Maxmilián Bádenský oznámil jeho abdikaci. V exilu nepřestal být nacionalistou a těšil se z Hitlerových vítežství nad Francií. S Adolf Hitlerem a několika nacistickými pohlaváry se setkal před válkou.

V roce 1941 v nizozemském exilu ve městě Doorn zemřel.

Rodina

S první manželkou Augustou Viktorií Šlesvicko-Holštýnskou (1858 - 1921), kterou si vzal v roce 1881, měl sedm dětí:

Fridrich Vilém (1882 - 1951) ~ 1905 vévodkyně Cecílie Meklenbursko-Schwerinská (1886–1954)
Vilém Eitel Fridrich (1883 - 1942) ~ 1906 - 1926 vévodkyně Sofie Šarlota Oldenburská (1879–1964)
Vojtěch (1884 - 1948) ~ 1914 princezna Adéla Sasko-Meiningenská (1891–1971)
August Vilém (1887 - 1949) ~ 1908 - 1920 Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (1887–1957)
Oskar (1888 - 1958) ~ 1914 hraběnka Ina Marie z Ruppinu (morganatická manželka) (1888–1973)
Jáchym (1890 - 1920, sebevražda) ~ 1916 princezna Marie Augusta z Anhaltu (1898–1983)
Viktorie Luisa (1892 - 1980) ~ 1913 brunšvický vévoda Arnošt August Hannoverský (1887–1953)

V roce 1922 se Vilémovou druhou ženou stala vdova, princezna Hermína Schönaich-Carolath, rozená princezna Reuss (1887–1947). Měly spolu jen jedinou dceru:

Henrietta (1918 - 1972) ~ 1940 pruský princ Karel František Josef (1916–1975). Jenž byl vnukem Viléma II. Měly spolu 3 děti, . Rozvedli se roku 1946.

Galerie
Jako malý se svým otcem Fridrichem III.	Se svým dědem, otcem a synem v roce 1882	Vilém II. s rodinou	Vilém II. v exilu v Doornu	Vilém v roce 1927 s Vilémy, se synem a vnukem