|
Article on other languages:
|
Zpěv je umění tvořit tóny prostřednictvím lidského hlasu, je tedy hudebním zvukem hlasu. Umělec, jenž zpívá se nazývá zpěvák nebo pěvec. Podle hudebního zařazení skladby a příslušné techniky zpěvu se standardně rozeznávají dvě základní kategorie, zpěv klasický a tzv. „populární“. Tato diferenciace je nonsensem a to hned dvojím. Není skutečným rozdělením druhů či způsobů zpěvu, ale pouhým vymezením se klasického zpěvu proti mnoha dalším druhům hudebního vokálního projevu, z nichž mnoho nelze považovat za součást okruhu hudby, která se nazývá hudbou populární. Tento omyl vychází nepochybně z jakéhosi pocitu nadřazenosti klasického zpěvu nad ostatní a je dílem hudebních teoretiků určitého zaměření. Ostatně i v rámci klasického zpěvu existují techniky, které se přísným limitům vymykají a činí i tak zdánlivě dopracovaný fenomén schopným vývoje. Zpěv může být sólový, komorní, sborový a časté jsou kombinace všech těchto typů.
Hlasové typy podle klasického schematu
Sborový zpěvPěvecký sbor je vokální těleso s větším počtem zpěváků. Existují sbory mužské, ženské, dětské (např. Bambini di Praga, Rolnička), smíšené (např. Český pěvecký filharmonický sbor). Související odkazyExterní odkazy |
This article is from Wikipedia. All text is available under the terms of the GNU Free Documentation License.